Babí léto ve Stockholmu – září 2017

Nikdy jsem ještě nebyla v severských zemích. Ano, vím jak jsou všichni nadšení z přírody Norska, z jezer Finska a  architektury Kodaně, ale přiznám se, že byť už jsou několik let poměrně levné letenky, hotely a hostely jsou tak drahé, že jsem se zatím tomuhle kusu Evropy zdárně vyhýbala.

Ale v únoru jsem měla možnost využít nabídky jedné světové cestovní agentury, která svým členům nabízí tzv. dreamtrips. Nic proti ničemu, ale přece jen cestuji jiným způsobem a u toho taky do budoucna zůstanu. Díky této nabídce jsme s manželem Honzou bydleli ve čtyřhvězdičkovém hotelu v širším centru za cca 10.000,- Kč za tři noci pro oba. Se snídaněmi a jednou večeří. Plus celodenní poznávací výlet skrz Stockholm a speciální bonus v podobě „sweet walking tour“. Letenky s ČSA stály 5.000,- Kč pro oba, vyměnila jsem nějaké peníze na útratu a v pátek 22. září jsme odletěli za losy a soby :-).

Cesta z letiště Arlanda byla velice jednoduchá. Měla jsem předem koupené jízdenky spol. Flygbussarna (úžasné slovo), zpáteční jízdenka 198 SEK na osobu (což je cca 550,- Kč). Jen jsme vyšli z haly, už nám jel autobus a za 40 minut zastavil přímo před hotelem. Dalo se jet levněji, za pomoci předplacené SL karty s dvěma přestupy, ale upřednostnili jsme pohodlí. Hotel Elite Palace & Spa je klasická stavba moderního typu ve čtvrti Vasa stan. Nahlásili jsme se na přepážce naší delegátce Helen z Kypru a šli se ubytovat. Pokoje byly docela pohodlné, ale překvapily nás měkké postele a dost neprakticky řešená koupelna (v zemi Ikei a Jysku). Začalo hustě pršet, tak to asi nikam nepůjdeme. No a co kdybych zkusili to Spa? Jen malá sauna pro 4 lidi, nezapnutá, bez lehátek, dvě židle v předsálí. Klíče prý na recepci. Masáže za poplatek, objednat opět na recepci. To bylo celé,  jen dvoje dveře v 9. patře. Čekala bych víc, když to mají v názvu… Odcházíme do Lidlu vedle hotelu pro mlíko do kafe, pár muffinů a džus. Nabídka stejná jako ve všech Lidlech světa, jen pár masových kuliček v boxu dává tušit rozdílnou zemi. Tak jsme zalehli do těch měkkých postelí a četli si. V 19 hodin jsme se přesunuli do lobby na uvítací setkání členů klubu. Tři čtvrtě hodiny zpoždění kvůli Číňanům, kteří stejně nic neposlouchali, bavili se mezi sebou a cpali se brambůrky zdarma :-).  Po osmé jsme s deštníkem vypadli z hotelu a nakonec skončili v blízkém bistru na pizze. Spali jsme jak na vodě, no kdo dělal tyhle matrace… (zato se ale každý pokoj jmenoval „rum“).

V sobotu ráno hlásila předpověď jasno, polojasno, ale ve skutečnosti byla mlha a zataženo. Dali jsme si výbornou snídani (to se jim teda musí nechat), v 9.15 přijel velký autobus, do kterého se nás nasoukalo čtyřicet a vyrazili jsme na Tour de City. Projížděli jsme městem, místní průvodkyně mluvila báječnou základní angličtinou a říkala, kde co je, takže jsme po hodině ježdění měli celkem přehled o tom, jak je centrum koncipované. První zastávka byla za Královským palácem, kde jsme pěšky prošli nejatraktivnější části starého města Gamla Stanu. Úzké uličky, domky barvy země a přírody, pár kostelů a náměstí. Poté nás autobus odvezl do nejznámějšího muzea Švédska, do Vasa Muzea. To vzniklo jako „ubytování“pro loď, která se potopila hned po svém vyplutí, zapadla do bahna, a když ji vytáhli a zakonzervovali, tak zůstala v perfektním stavu. Po hodinové prohlídce jsme se znovu projeli po ostrově Djurgärden, plném krásných vil, kde sídlí ambasády a v místním Skanzenu dostali na oběd klasické masové kuličky. Odpoledne jsme ještě navštívili  královské sídlo Drottningholm, kde jsme se podívali do turistům zpřístupněné části zámku do velké zahrady plné soch (kopií), které Švédové ukradli v Čechách :-).

Díky domluvě s průvodkyní nás pár lidí vyhodili v centru, takže jsme se nemuseli vracet. Nastal čas vyzkoušet si místní MHD. Zatím nejdražší, co jsem kde zkusila. Jedna jízda stojí 43 SEK (120,- Kč), lístek kupovaný u řidiče nebo konduktéra dokonce 170,- Kč. Trochu schůdnější variantou je SL karta na 24 hodin, 72 hodin nebo na týden. Ta nejkratší vyjde na 120 SEK (senioři 80). I tak je to raketa. Ale nebyla jiná možnost. Na Centrálním nádraží jsme si jednodenky koupili, označili a užili si pojíždění po městě. Znovu jsme se večer vrátili na Gamla Stan ve snaze najít stánky s herinky nebo podobnou havětí. Marně. Honza ani neměl hlad, takže jsme jen cestou ochutnali místní specialitu v Brad & Salt, pečivo s kardamomem. Centrum města bylo krásně osvětlené, prošli jsme pár ulic a vydali se na metro. Tam se nám naskytl humorný pohled. Místní Rumunky, které žebrají během dne pod dekami a vybírají do papírových kelímků almužny, byly hezky seřazené u vchodu do metra, odevzdávaly svému šéfovi denní tržbu a pak se převlékaly do krásných sukní, barevných šátků a učesané, upravené a rozesmáté odcházely do víru večerního města.

Nedělní ráno jsme strávili v metru. Po výborné snídani, samozřejmě. Na netu jsem se dočetla, že je ve městě několik krásných stanic metra, které vypadají jako jeskyně, protože jak to metro vyhloubili ve skále, tak to pak jen natřeli a funguje to. Tak jsme si projeli stanice Fridhelmsplan (zelená jeskyně) Solna Centra (rudá jeskyně), Radhuset (hnědá), T-Centralen (bílomodné listy) a Kungsträtdgarden (strakatá).

Pak jsme si na nábřeží koupili lístky na odpolední více jak dvouhodinovou vyhlídkovou plavbu lodí (Under bridges). Přejeli jsme vyhlídkovou tramvají č. 7 až za Skazen, vystoupili na konečné Bellmansro a vydali se na cíp ostrova, kde je muzeum a krásná vyhlídka. Bylo slunečno, teplo a konečně jsem mohla i něco vyfotit. Třeba samu sebe cestou zpátky před Muzeem ABBA :-). Prošli jsme si nábřeží před Nordic muzeem a pomalu se skrz centrum vraceli do hotelu. Čekal nás bonus v podobě „sladké tour“.

S menším zpožděním přijel autobus s mladou průvodkyní, která nám na rozdíl od té první neříkala vůbec nic. Od náměstí Hötorget jsme šli pěšky do „továrny“ na čokoládu, kde nás čekala ochutnávka. Realitou bylo postávání v cukrárně, ochutnání dvou pidi kousků čokolády a vypití asi 0,5 dcl kakaa. Pak jsme táhli celým městem a úplně stejnou trasou, jako den předtím, na Gamla Stan, kde jsme na náměstí v jedné z kaváren absolvovali další ochutnávku (termoska s kafem, sušenka a bábovička). Mizíme.  I obyčejný zájezd by poskytl hezčí zážitek. A ztratili jsme skoro tři hodiny, které jsme mohli projezdit na lodi za hezkého počasí. To se totiž začalo kazit a druhou půlku plavby už jsme měli pod mrakem. Obepluli jsme několik ostrovů, na kterých Stockholm je, a na sedmou se vrátili do hotelu, kde byla „slavnostní“ tříchodová večeře.

Poslední den našeho výletu jsme si ještě dopoledne zajeli do města. Podívali jsme se ke sportovní aréně, kde se hraje hokej a k moderní stavbě Globe (vypadá jak ping-pongový míček), kde se na vyhlídku jezdí po jejím obvodu takovou malou prosklenou kabinou. Prošli jsme kus ostrova Södermalm, na Gamla Stanu koupili Matoušovi plyšového soba a vrátili se na hotel. Před třetí už jsme byli ve vzduchu směr Praha.

Stockholm je moc hezké město už proto, že je na vodě. Tři noci byly málo, příště bych dala pět, aby se člověk podíval do Královského paláce, mohl si půjčit kolo (překvapivě málo cyklistů), jezdil ferry z ostrova na ostrov (platí na to SL karta) a zašel si do pořádné restaurace nejen na masové kuličky, ale třeba na ryby nebo steak. Hodně věcí se v centru rekonstruuje, až se dodělá nábřeží mezi Gamla Stanem a Södermalmem, bude to kouzelná část města. Na stupnici od jedné do desíti bych dala sedmičku. A příště si to zase jako vždy zorganizovala sama :-).

 

 

 

 

 

 

Kontaktujte mě